Dánové a tak vůbec

Možná tahle úvaha bude trochu za roh, plná nesprávných interpretacích, ale momentálně bude ilustrovat zdaleka nejlépe, jak vidím Dány a jejich přístup k cizincům.

Když přijedete do Dánska nepraští vás do očí nic, co by slibovalo, že jde jednoduchým způsobem o zemi zaslíbenou, není tu všude pořádek a nelétají tu pečení holubi do úst. Jenom malá ilustrace toho, že nekecám, zde jsou fotky, jak to taky může vypadat na mé cestě domů:

Tedy myslím, že dneska je Česká republika (ok, asi by bylo správnější mínit hlavně velká města jako je Praha) natolik na západní úrovni, že nějaký zásadní rozdíl se na první pohled nedá vidět.

Začnu od jejich přístupu k jazykům - ať přijdete kamkoli, trochu omluvně se usmějete (není to nutnost) a promluvíte anglicky, lze se téměř stoprocentně spolehnout na to, že ten na koho jste se obrátili vám plynule a bez přízvuku odpoví, bez toho, že by se tvářil jakkoli kysele nebo se mu něco nelíbilo. Tedy jazyková vybavenost je na perfektní úrovni napříč věkovými i sociálními skupinami (anglicky mluví i poslední pomocník v supermarketu). Zároveň Dánové mají svojí dánštinu - vypadá to, že svým jazykem mluví rádi a mám pocit, že se jim do mluvy (ale tohle je těžké z toho jejich huhlání odhadnout) nevkrádá tolik anglismů jako třeba nám nebo Němcům. Ve  víc, oni dokonce dávají možnost všem cizincům se naučit dánsky. V každém větším městě je instituce LærDansk, kde probíhají jazykové kurzy, které jsou poměrně intenzivní, dvakrát týdně dvě hodiny. Přijde mi to dohromady jako skvělý mix hrdosti na vlastní jazyk, kulturu a tradice, která jim ale ani v nejmenším nebrání mluvit zcela přirozeně cizím jazykem.

Tady je malá ukázka - ve videu se lidé vzájemně představí, řeknou si, jak jsou staří a co dělají.

V souvislosti s jazykem se dere na mysl otázka, jak je to s cizinci. Uvedu malý příklad - přivítání na radnici. Město aarhus nad pozvalo na recepci na radnici. Starosta je mladík, zhruba okolo 35 let, mluví pro změnu skvěle anglicky a všichni mu říkají Jakob. Jeho proslov trval zhruba 10 minut a rozhodně nemluvil o tom, jak je skvělý, jak všechno dělají dobře. Naopak mluvil o tom, že získat do Aarhusu ty nejlepší mozky, což zní hrozně, ale důvod je vlastně dobrý. Aarhus dělá všechno pro to, aby mohli řešit nejenom problémy svoje nebo Dánska - jejich primárním cílem není se mít ještě lépe, ale myslí tak trochu na celý svět. Ví, co chtějí a na to se taky soustředí - chtějí mít výzkum, aby zajistili na světě dostatek potravin, dostatek čisté vody pro všechny, a aby bylo dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Samozřejmě pak taky myslí na to, aby bylo co dělat i normálně - kultura a tak. Z tohoto nastavení, je celkem pochopitelní, že jsou vlastně velmi otevření (nebo se tak alespoň tváří a já zatím nemám důvod jim nevěřit). Chtějí, aby tam studenti zůstali (chtějí ty chytré mozky) - žádné že po skončení svých studií si sbalte fidlátka a táhněte. Tohle nastavení, možnost učit s jazyk, a možnost se všude domluvit vlastně vytváří dojem hrozně příjemného prostředí.

Říkám-li A, je ale potřeba říct i B. Z rozhovorů s místními (a to z několika stran - některé informace pocházejí od Turka, který v Dánsku žil mezi svými 5 a 14 lety, a jiné jsou od Dánů, kteří právě nastoupili na bakaláře - inu v hostelu a na FridayBaru potkáte leckoho). Turek vzpomínal, že před pár lety (osobně bych to tipoval bych to na dobu ohledně karikatur mohameda) bylo cítit sílící "rasismus" (myslel asi spíše něco jako náboženskou nesnášenlivost) netolik silně, že se jeho rodina necítil ani v Dánsku komfortně a rozhodla se vrátit do Turecka. Rodilí Dánové situaci popisovali taky trochu více realisticky - cizinci jim v zásadě nevadí, ale dost záleží na tom, odkud pocházejí. Západní Evropa je naprosto v pořádku, střední Evropa ještě taky - třeba Češi jim nevadí vůbec, ale cokoli dál na východ už je vlastně trochu podezřelé. Stejně jako před lety Angličané, tak mají strach z Poláků - že jim seberou všechnu práci a tak (je jich hodně a makají za levno). Zajímavé je, že jako jedni z mála na západě vnímají jako velmi reálnou hrozbu Rusko a jsou připraveni se i bránit, přitom svoji negativní zkušenost odvozují z 60 let staré události, kdy sověti rok po válce okupovali ostrov Bornholm. Skoro se zdá, že jejich názory sledují určitý vzorec - země, kde se už teď žije na relativně slušně vysoké úrovni jsou v pohodě, protože je menší riziko, že se cizinci budou chtít usadit trvale a pak překážet :-)

Takže realita není zase tak růžová jako oficiální politika, ale to nebývá nikdy. Navíc situace není nijak kritická, jak jsem byl pravil - na kohokoli když se obrátíte a smutně mu oznámíte, že dánsky nerozumíte ani slovo, tak se rozhodně netváří, že by vám nejraději ukousnul hlavu a prostě přepne do angličtiny a všechno je v pohodě - kéž by tohle byl standard kdekoli jinde. Dánům zdar!